Například: „Poslanci liberální strany požádali o zrušení nového daňového zákona“ , „Učitelé mají v úmyslu zrušit reformu vzdělávání, ale nejsme ochotni se vzdát“ , „Aby soud rozhodl o zrušení sankce, měl by klub předložit silné důkazy prokázat svou nevinnost při činu “ .
Proces a výsledek zrušení se nazývá zrušení. Zrušení se obecně provádí na základě sankce nové normy, která nahrazuje předchozí normu založenou na stejné hierarchii nebo dokonce vyšší hierarchii. Pokud uvažujeme o národní ústavě země, lze tento dokument zrušit pouze novou ústavou, nikoli zákony nebo nařízeními nižšího stupně.
Je důležité zmínit, že akt zrušení může být konkludentně rozvinutý (pokud nové pravidlo výslovně nezruší předchozí pravidlo, ale nahradí jej protikladnými ustanoveními) nebo výslovně (nové pravidlo obsahuje výslovné prohlášení o zrušení předchozího).).
Mechanismus zrušení zákona závisí na právních předpisech každé země. Ve Spojených státech může Nejvyšší soudní dvůr prostřednictvím přezkumu zrušit zákony přijaté Kongresem. Na kubánském území je pravomoc upravovat a rušit normy v moci Národního lidového shromáždění.
Pokud jde o zrušení, je nevyhnutelné, že se objeví další slovo současně. Hovoříme o zrušení, s nímž ho mnoho lidí často zaměňuje. Musí však být jasné, že nejsou stejné:
- Zrušení se týká jednoho nebo více článků zákona nebo nařízení. Je třeba je potlačit nebo reformovat, protože porušují to, co je stanoveno v těchto právních předpisech. A jejich zrušením se dosáhne toho, že ve všem je harmonie.
- Pokud však dojde ke zrušení, je stanoveno, že proces je dokončen, jakmile je provedeno zveřejnění a prohlášení o uplatňování nového zákona nebo vyhlášky, která je uvedena v platnost.
To znamená, že zrušení se stane úkonem, který odkazuje na konkrétní část zákona nebo výše uvedeného nařízení a zrušení se rozšíří na celé toto nebo totéž. Takto dokážeme jednoduchým způsobem pochopit rozdíl mezi oběma koncepty zákona.